Co patří do bioodpadu, jak s ním naložit a jak správně třídit
- Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad – například slupky od ovoce a zeleniny, posekaná tráva či kávová sedlina.
- Čtěte, jak na kompostování a na co si dát pozor při třídění bioodpadu do sběrné nádoby.
- Vytříděný bioodpad se využívá také k výrobě bioplynu, ze kterého lze následně vyrábět obnovitelnou energii.
Dlouhodobé analýzy směsného komunálního odpadu v českých domácnostech ukazují, že bioodpad tvoří přibližně 25 % obsahu všech popelnic na směsný odpad. Potvrzuje to například iniciativa Samosebou.cz. Toto vysoké číslo poukazuje na to, že se u nás bioodpadu nevěnuje tolik pozornosti a zároveň skrývá velký potenciál, pokud se bude třídit.
Zatím je ale úplně nejlepší, pokud budete bioodpad přímo ve své domácnosti kompostovat. V případě, že tuto možnost nemáte, házejte jej do hnědých popelnic na bioodpad. Dále v článku jednotlivé možnosti popisujeme.
Kompostování
Kompostování je proces, při kterém se biologický materiál za přístupu vzduchu, vody a díky činnosti mikroorganismů přeměňuje na kompost. Výsledkem je organické hnojivo plné živin a minerálních látek.
Pokud nemůžete kompostovat na zahradě, můžete využít vermikompostér – speciální nádobu se žížalami, které přeměňují biologické zbytky na vysoce kvalitní organické hnojivo. Nádoba nezapáchá, umístit ji můžete klidně do kuchyně.
Možností je také komunitní kompostování, například v rámci bytového domu nebo čtvrti na komunitní zahradě.
Dříve bylo běžné nechávat bioodpad shořet, což už ale možné není. Novela zákona o ochraně ovzduší, která vstoupila v platnost 1. března 2025, zakazuje pálení biologického odpadu – odpad je nutné biologicky zpracovávat.
Třídění bioodpadu
Bioodpad patří do speciální popelnice – obvykle ji mezi ostatními nádobami na odpad poznáte podle hnědé barvy.
Podle legislativy musí každá obec zajistit, aby obyvatelé měli možnost bioodpad třídit – dříve to platilo pouze během vegetační sezóny, od roku 2019 už celoročně. Způsob provedení závisí na obci, a proto se můžete setkat s různými variantami – někde mají hnědé popelnice přímo u domu, jinde jsou k dispozici kontejnery nebo sběrný dvůr.
A proč nejsou hnědé popelnice všude? V některých obcích chybí vhodné kompostárny či bioplynové stanice a v menších zase lidé často využívají vlastní kompost na zahradě.
Pokud si nejste jistí, jaký systém třídění bioodpadu platí právě u vás, podívejte se na web obce nebo se zeptejte přímo na úřadě.
Co do bioodpadu ne/patří
Co do sběrné nádoby na bioopad patří, se liší obec od obce, proto doporučujeme, abyste si zjistili přesná pravidla třídění ve své lokalitě či u svozové firmy.
Do bioodpadu obvykle patří:
- Slupky a odřezky ovoce a zeleniny,
- zbytky jídel rostlinného původu,
- kávová sedlina,
- pečivo,
- peří, chlupy (například po vyčesání psa nebo kočky)
- piliny,
- popel z dřevěného uhlí,
- zvadlé květiny, zemina z květináčů, posekaná tráva, větve, plevel apod.
- Maso a živočišný odpad (maso, kosti, kůže apod.),
- mléčné zbytky (mléko, sýry, jogurty),
- kuchyňský olej,
- obaly, ubrousky, kapesníky,
- cigarety, exkrementy, uhynulá zvířata,
- zbytky tepelně upravených jídel,
- sáčky (i kompostovatelné),
- odpad, který patří do jiných třídicích nádob.
Do sběrné nádoby na biologický odpad naopak nepatří:
Patří do bioodpadu skořápky od vajec?
Záleží na pravidlech ve vaší lokalitě. Skořápky se někdy do sběrné nádoby třídit nesmí – ne kvůli tomu, že by se nerozložily, ale kvůli hygienickým pravidlům kompostáren, které často povolují pouze rostlinný odpad. Ideálně si to ověřte u své obce nebo svozové firmy.
Bioodpad jako zdroj bioplynu
Kromě kompostování se bioodpad také využívá k výrobě bioplynu. Ten vzniká při tzv. anaerobní fermentaci – rozkladu bioodpadu bez přístupu vzduchu, nejčastěji v bioplynových stanicích. Bioplyn lze poté využít k výrobě elektřiny, tepla a jako pohonnou hmotu (například bioCNG nebo bioLNG).
Jaké jsou výhody výroby bioplynu?
- Snižuje množství odpadu na skládkách,
- vyrábí obnovitelnou energii (elektřinu a teplo),
- výsledný zbytek po fermentaci lze využít jako hnojivo.
Bioplynových stanic nicméně v Česku zatím není tolik. Mezi nevýhody výroby bioplynu patří nutnost precizního třídění (do procesu nesmí přijít nevhodné materiály) i to, že různé typy bioodpadu vyžadují odlišné technologie zpracování.
Energeticky soběstačná obec díky bioodpadu
Jednou z prvních bioplynových stanic v Česku je ta v obci Kněžice, první energeticky soběstačné obci u nás. Místní z ní vyrábějí elektřinu i teplo. Se starostou obce jsme probrali, jak k projektu komunitní energetiky přistoupili a co plánují dál.
V Česku i v Evropě se do budoucna počítá s větším zapojením bioodpadu do výroby bioplynu, a to jako součást snahy o dekarbonizaci a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jakkoliv je nicméně výroba bioplynu lepší než dolování v moři, stále hrozí únik metanu, což také není ideální.
